Zapadlý kout

17. listopadu 2014 v 10:51 | Hunter |  Co se blogu týče
10 měsíců práce. 304 dní psaní a učení. To celé teď vyvrcholilo sepsáním tohoto sborníku povídek mladých autorů, kteří navštěvovali literární dílny v Knihovně Jiřího Mahena v Brně.



Sborníku složeného z jedenácti krátkých povídek a čtyř básní, ozdobeného slušivě krvavou obálkou. Sborníku, do kterého není problém se v tramvaji tak začíst, že přejedete zastávku. Sborníku čtivých, originálních příběhů, z nichž většina čtenářovu dušičku rozhodně potěší.
Dostal se mi do spárů vlastně náhodou, ale řekla jsem si, že když už ho mám a tu zastávku jsem s ním fakt málem přejela, nebylo by od věci podělit se o ten mimořádný zážitek i s ostatními.

A které povídky že rozhodně stojí za přečtení?

Jako první je to Vůdcův voják, jehož autorem jeEmil Holek. Na rozdíl od zbytku knihy, který je napěchován magií a nadpřirozenými potvorami, je tady "jen" zcela přízemní a reálná válka. V tomto případě ta druhá světová, navíc z ne zcela tradičního pohledu.
Osudová od Kevina Wulfrica Scherrera je ve znamení femme fatale a nepatrně větší porcí krve a vyhřezlých vnitřností, než na jaké jsem zvyklá (pravděpodobně čtu příliš měkkou literaturu). Přesto (nebo právě proto?) se ta povídka čte úžasně.
Třetí a moje nejoblíbenější jsou Mrkvičky. Přesněji řečeno Prach prachu, popel popelu... mrkvičky pro všechny od Tomáše Článka. Tahle povídka by se dala shrnout do dvou slov - šíleně geniální. Šílená skutečně je (mrkvičkou počínaje, návštěvou cukrárny konče), je ovšem napsaná natolik originálně a vtipně, že si i označení geniální bez výhrad zaslouží.

Krysa od Hany Bartlové je asi nejhororovější povídka ve sborníku, navíc netradičně psaná ve druhé osobě, což dokázalo velice dobře vtáhnout do děje. Poslední z mých oblíbených, Vzájemná výpomoc od Michala Baťka, mě zaujala hlavně sympatickým světem, ve kterém se mísí reality a pobíhají v něm Vetešníci a Vypravěčky. A ano, taky bělovlasou hlavní hrdinkou.

V knize jsou i dvě povídky od "lektorek" literárních dílen, Terezy Temnářky Matouškové (Podzemí) a Jany Elinor Poláčkové (Poselství řeky). Temnářčin příběh se odehrává v Podmoří (i když v něm nevystupuje známá čarodějná čtyřka), a není příliš komplikovaný na děj ani reálie, což jsem jako čtenář ocenila. Temnářka má navíc neuvěřitelnou schopnost psát poutavě o hnusných věcech, což oceňuju snad ještě víc.
Poselství řeky naopak na poměrně malém úseku vyprávělo dosti zamotaný příběh, čímž pádem jsem musela povídku přečíst dvakrát, abych pochopila všechny souvislosti. Na druhou stranu, ten svět (trochu mi to připomínalo Divoký západ na jiné planetě) byl úžasný, a poprvé po dlouhé době jsem narazila na sympatickou ženskou hlavní hrdinku.

Myslím, že pořízení sborníku rozhodně stojí za to. Pokud vás zaujal a vyskytujete se zrovna v Brně či přilehlém okolí, mělo by být možné sehnat ho v Mahence na Kobližné. Nejsem si jistá ohledně detailů a toho, zda je vůbec ještě k dostání (pro bližší informace bude nejlepší kontaktovat Temnářku), každopádně si myslím, že pokud už podniknete pokus ho zakoupit (či ukrást, kdo ví...), vaše snaha bude po zásluze potrestána odměněna ;).


(Obálka by Wulfric, pro zdroj si račte kliknout)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 19. listopadu 2014 v 21:25 | Reagovat

Takže už jsi taky četla? :-D Já jsem si ji "jenom" půjčila, jinak bych tě chtěla  opravit, že autor Mrkviček se nejmenuje Tomáš, ale Tom, v tom sborníku vzadu, jak jsou životopisy, je to tedy správně ;)
Jsou to dobré povídky, ale mě se nějak asi nejvíc líbí ta Osudová :D

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 20. listopadu 2014 v 19:54 | Reagovat

Jé, Brno je dáááleko předaleko :DD Ale o této sbírce vím :)

3 Majkelina Majkelina | 27. listopadu 2014 v 17:01 | Reagovat

Ahojky :)
Vzhledem k tomu, že sleduji Temnářčin blog, o Zapadlém koutě vím. Bohužel, Brno je na druhé straně republiky. :-(
Majkelina :)

4 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 19:08 | Reagovat

[3]: Tak já ti ho koupím a pošlu na dobírku, napiš mi adresu na terezamatouskova@post.cz. :-)

5 M.B. M.B. | 27. listopadu 2014 v 19:43 | Reagovat

Předně, ego se svíjí na zemi vedle mě, jak bylo polechtáno, protože sama s odstupem tu povídku vidím v MNOHEM kritičtějším světle, než když jsem ji pro sborník dávala takříkajíc do pucu. (a áno, autor je po novém autorka, alevúředně to ještě chvíli potrvá. asi rok.)
Mimochodem, mezi náma, často jsem zvažovala další příběh z toho světa... I když by se patrně odehrával před, ten konec bych ráda nechala nejasný, ať tam každý vidí něco jiního - může od té chvíle Albína i normálně spát? Přestala být Vypravěčkou? Způsobilo její skutečné přání kataklyzma? Ač jinak příznivcem otevřených konců moc nejsem, tady mi tam sedí dojonale.

6 M.B. M.B. | 27. listopadu 2014 v 19:45 | Reagovat

A pardon za překlepy, dotykové obrazovky jsou mor a nějak jsem je některé přehlídla... :/

7 Amanda Amanda | E-mail | Web | 29. listopadu 2014 v 22:50 | Reagovat

Dobře, tak budu jediná kdo se o tom dozvídá až teď.. :-? Bohužel asi nebudu mít možnost si knihu pořídit...leda, že by byla na Světě knihy. :-)

8 Ilía Ilía | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 21:32 | Reagovat

Sice mám Brno, oproti některým blogerům, takříkajíc 'za rohem', stejně je ale pořád nesnesitelně daleko. A kruci, proč jsem si ten článek četla. Ted´ se budu zbytečně užírat. Já si chci přečíst Mrkvičky! Chjo -_- :/

9 M.B. M.B. | 9. prosince 2014 v 13:03 | Reagovat

Hele, můžu kdyžtak jeden z těch dvou výtisků, co jsem získala, dát dočasně do oběhu putovně, pokud je takový zájem. ;)

10 Amanda Amanda | E-mail | Web | 13. prosince 2014 v 15:11 | Reagovat

http://amandiny-zapisky.blog.cz/1412/7-smrtelnych-hrichu-knihomola-tag

Dovolila jsem si tě zatagovat, tak pokud budeš mít čas :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama